Vizáží i osobitým vyprávěním trochu připomíná herce Martina Hofmanna. Také podobným způsobem odpovídá, bez skrupulí a škrobených frází. I na ty nejtěžší otázky, jako je třeba nábor mladých lidí do firmy nebo využívání umělé inteligence v rámci firmy. „Pokud tomu necháme naprosto volný průběh, začneme ztrácet zkušenosti a znalosti. Živíme se přece tím, že zákazníkovi dodáváme naše know-how a dobrou praxi, tedy to, co jsme sami vymysleli a vyzkoušeli. Chceme AI používat výhradně na věci, které nám reálně urychlí rutinní práci, ale rozhodně ne na samotné vymýšlení řešení,“ říká Martin Ingr, CEO společnosti NAVERTICA, jež před lety vsadila na podnikové systémy na bázi Microsoft. Úspěšně, protože dnes má přes 70 zaměstnanců a dodává svá řešení napříč celým světem.
Jak se za dobu vašeho působení proměnil svět podnikových a informačních systémů?
Změnil se naprosto zásadně. Když jsem před lety v této firmě začínal, bývalo zvykem, že dodávaná řešení byla monolitická. Byl to jeden obrovský balík robustního ERP systému, tehdy se ještě jmenoval Navision, do nějž se dělaly masivní zakázkové úpravy na míru. Vznikala rozsáhlá řešení, ve kterých se v jednom produktu řešily kompletně všechny oblasti firmy.
Dnes musí být všechno „agile” nebo se pletu?
Ano, ten trend je téměř stoprocentně opačný, což nám velmi vyhovuje. Cílem je, aby se v samotném informačním systému dělala ta nejmenší možná část. ERP je totiž logicky nejdražší, nejnáročnější a má nejhlubší architekturu, což znamená, že jakékoliv zakázkové úpravy přímo v něm jsou extrémně složité. Zbytek systému se dnes doplňuje buď už hotovými certifikovanými rozšířeními, které jsou připravené v Microsoft Marketplace, nebo jej zákazníkovi sami vyvineme. NAVERTICA je zároveň Independent Software Vendor (ISV) certifikovaný partner, a sami tak takové aplikace vyvíjíme a dodáváme.
Je pro nás ale mnohem jednodušší, a pro zákazníka většinou levnější, najít na Marketplace již existující aplikaci, tu otestovat a ukázat zákazníkovi. Když se mu to líbí, nasadíme to. Teprve ve chvíli, kdy zjistíme, že na trhu nic hotového neexistuje nebo to zákazníkovi nevyhovuje, jdeme cestou zakázkového vývoje.

S čím pracujete?
Kromě Microsoft Dynamics 365 Business Central často používáme a implementujeme Power Platform, Power Apps a Power BI a zapracováváme prvky AI. Cílem je, abychom zákazníkovi dodali „ideálně“ poskládané řešení, jak z pohledu dopadu a rozsahu řešení a správně zvolených licencí, tak z ekonomického pohledu – zkrátka, aby se zákazníkovi řešení vyplatilo.
V loňském roce jsme začali dodávat i služby v oblasti e-commerce, zatím na platformě Shopify. Při implementacích podnikových systémů jsme si totiž všimli, že e-commerce bývá nejslabším článkem skládačky. Externí dodavatelé e-shopů mají často odlišnou metodiku, jiné standardy kvality i různý styl komunikace. Protože naši klienti chtějí kompletní řešení na klíč a plná odpovědnost padá na nás, rozhodli jsme se dělat e-commerce sami. Spolehlivě, profesionálně a s plnou kontrolou nad výsledkem.
Na trhu s podnikovými systémy panuje velká konkurence. Pokud byste měl jmenovat jeden konkrétní důvod, který ve výběrovém řízení rozhodne, že si zákazník vybere právě NAVERTICU, co by to bylo?
Kdybych se měl vžít do role zákazníka, v první řadě bych se podíval na reference. A to nejen na ty vystavené na webu, ale reálně bych si je ověřil. Zorganizoval bych si referenční návštěvu přímo v konkrétní firmě, abych viděl, jestli dodané řešení v praxi funguje a jestli je všechno v pořádku. Dále je klíčové sledovat, zda ten dodavatel funguje na partnerské bázi – ptal bych se majitele nebo CEO, jaký mají s daným dodavatelem vztah.
My si zakládáme na tom, že jsme pro zákazníky dlouhodobým partnerem. Máme klienty, o jejichž řešení se staráme a rozvíjíme je desítky let. S tím úzce souvisí i to, že zákazníkovi říkáme i nepříjemné věci a nelžeme mu jen proto, abychom zakázku získali. Je hrozně snadné přijít na schůzku a naslibovat: „Jasně, to je jednoduché, uděláme to za tři miliony a budete tam mít úplně všechno.“ Tím, že tohle neděláme, se teoreticky připravujeme o spoustu zákazníků. My klientovi rovnou na rovinu řekneme, proč navrhujeme konkrétní komplexní řešení na základě jeho zadání, proč to stojí tolik peněz, a předložíme přesný plán prací. V tom se odlišujeme.
Pamatuji si doby, kdy byly dálnice polepené billboardy na nejrůznější ERP systémy. To bylo v době, kdy přicházel velký boom internetu a nových technologií. Dnes se zdá, že trh už musí být nasycený. Považujete za malý zázrak, že to v tomhle „milionkrát přefiltrovaném rybníku“ stále funguje?
Je to neustálý rozvoj. Trh se sice čistí a firmy odcházejí od menších lokálních systémů, ale poptávka tu stále je. My se navíc od ostatních partnerů odlišujeme tím, že jako jedni z mála běžně realizujeme mezinárodní projekty. Naši lidé jsou na to zvyklí. Standardně nasazujeme systémy v zahraničních pobočkách českých klientů, kteří expandují a chtějí své řešení přenést do jiných států. Pro tyto účely je produkt Business Central od Microsoftu naprosto skvělý. Umožňuje spravovat nekonečné množství firem a poboček a má připravené všechny jazykové mutace. Stejně tak to funguje i obráceně – zahraniční mateřské společnosti, které zakládají pobočky v Česku, přicházejí za námi, abychom jim systém implementovali zde.
Kolik lidí vlastně dnes NAVERTICA zaměstnává? A jak těžké je vhodného člověka najít?
Pohybujeme se kolem 70 až 80 lidí. Hledání a výběr nových kolegů je v dnešní době nesmírně těžký proces. Uchazečů je sice obrovské množství, ale jejich představy jsou často zcela nerealistické. Mladí lidé si přečtou PR článek nebo třeba v hospodě slyší od kamarádů, jak je práce v IT skvělá, jak dostanou hned po nástupu 100–200 tisíc korun a k tomu auto. To samozřejmě není pravda. Rád bych osobně poznal někoho, kdo tyhle mýty šíří, protože nám to strašně komplikuje život. Ti lidé přicházejí s obrovskou naivitou.
Standardně trvá rok až dva, než se uchazeč, který nikdy například ERP neviděl, produkt naučí do té úrovně, že jej můžeme použít na práci se zákazníkem. Jsou to dva roky našich kapacit, času seniorů a našich peněz, které do toho investujeme. Mladá generace má někdy problém pochopit reálný svět. Přijdou a po dvou letech sami sebe zhodnotí, že už všechno umí a chtějí jít dělat na konkrétní velké klienty. Když jim řekneme, že je nemůžeme pustit ani na first-level support, protože objektivně ještě nemají potřebné znalosti, následuje zklamání. Nebo se stane, že tu dva roky investujeme peníze do vysokoškoláka, on pak přijde, sám sebe opět zhodnotí, že „už to umí“ a řekne: „Teď bych si chtěl zkusit třeba pracovat v kavárně…“ Pak se jej ptáme, proč u nás dva roky mařil náš čas a prostředky, když mohl jít do té kavárny rovnou.
Pojďme k vašemu partnerství s Microsoftem, které je pro NAVERTICU klíčové. Jak se vám s nimi spolupracuje v době, kdy se pravidla licencování neustále mění a česká pobočka Microsoftu se personálně zmenšuje?
Není to jednoduché, občas se ve změnách musíme déle orientovat. Na druhou stranu jsme skalní fanoušci Microsoftu. Jsme přesvědčeni, že jejich platforma a ekosystém jsou pro zákazníky tou správnou volbou. Ve finále jejich platformy používáme všichni a funguje na nich podstatná část globálního byznysu. Věříme tomu, a tím se odlišujeme od ostatních dodavatelů, že pokud má firma určitou velikost, chce růst a expandovat do zahraničí, je ekosystém Dynamics 365 tím nejlepším nástrojem. Všechno na sebe dokonale navazuje a je integrované – od e-mailů přes CRM až po ERP. Kamkoliv na světě s tímto systémem přijdete, všichni ho znají a umí s ním pracovat. Když si koupíte lokální produkt v jakékoliv zemi, jste navždy závislí na tom, kdo ho vymyslel a kdo drží know-how. Když se vám nebude líbit NAVERTICA, můžete jít k jinému partnerovi Microsoftu, který se o vás postará. Navíc víte, že za tím produktem stojí obrovská vývojová centra Microsoftu s tisíci vývojáři, takže riziko, že by toto řešení zaniklo, je velmi nízké. To dává investorům obrovskou jistotu, kterou u takto drahých systémů nutně potřebují.
Co je dnes takovou typickou obavou vašich zákazníků, když řeší rozvoj byznysu a implementaci nového systému?
Většinou to není obava ze samotného technického řešení, ale spíše strach z toho, zda stávající produkt, který mají, udrží tempo s jejich rozvojem. Pokud někdo plánuje dopředu, musí zohlednit, zda mu současný systém bude stačit za dva, tři nebo pět let, pokud chce růst o desítky procent. Investovat miliony do systému, který firmu za chvíli zabrzdí, nedává smysl. Dalším obrovským faktorem je dopad na lidi uvnitř firmy. Pro zaměstnance na straně zákazníka je implementace nového ERP systému vždycky obrovský nápor a zásadní změna. Mají svou běžnou denní agendu, své úkoly a do toho přijde vedení s tím, že se koupilo nové IT. Lidé samozřejmě nejásají. Najednou se stanou jako klíčoví uživatelé důležitými prvky při samotné implementaci, musí se projektu intenzivně věnovat a nestíhají svou práci. Pokud je majitel firmy osvícený, ví, že tohle nechce svým lidem dělat každé dva roky jen proto, že firma povyskočila a starý systém už nestačí.
Když mluvíme o zaměstnávání mladých lidí a programátorů z univerzit, jako je VUT nebo ČVUT, zapojujete už do vaší práce umělou inteligenci? Pomáhá vám, odlehčuje vám práci tak, že byste časem nepotřebovali tolik lidí?
Zrovna v těchto dnech píšeme interní směrnici na to, jakým způsobem a jak omezeně budeme AI používat. Pokud tomu necháme naprosto volný průběh, začneme ztrácet zkušenosti a znalosti. Živíme se přece tím, že zákazníkovi dodáváme naše know-how a dobrou praxi, tedy to, co jsme sami vymysleli a vyzkoušeli. Chceme AI používat výhradně na věci, které nám reálně urychlí rutinní práci, ale rozhodně ne na samotné vymýšlení řešení. Průběžná kontrola musí být naprosto bezvadně zvládnutá. Pokud tohle jako firma párkrát podceníte a pustíte to do světa nezkontrolované, a tím pádem i nekvalitní výstupy, ztratíte jakoukoliv dlouhodobou reputaci, a ke klientovi už se v životě nedostanete. Zákazníci mají také zkušené lidi, kteří AI používají. Když jim pošleme kód nebo text, okamžitě poznají, že to dělala AI – je to vidět na skladbě vět, na odstavcích i na samotné struktuře kódu. Zkušené oko to pozná. Pokud člověk aspoň trochu přemýšlí, musí mu dojít, že při masivním nadužívání AI lidé prostě přijdou o zaměstnání. Až po dlouhé době by se pak přišlo na to, jaká to byla škoda, ale to už původní know-how nebude existovat kvůli halucinacím systému. Je jedno, jestli jde o IT nebo o nakladatelství. To skutečné know-how je to, co máme v hlavách.
Přejděme k roli distributorů softwaru na trhu. Kde přesně vidíte přidanou hodnotu u distributorů a jaká je vaše zkušenost konkrétně se společností TD SYNNEX?
Máme dlouhodobé zkušenosti s více distributory na trhu a musím říct, že TD SYNNEX funguje opravdu skvěle. Oceňuji u nich primárně jejich pro-zákaznický a pro-partnerský přístup. My se jim to snažíme vracet tím, že jsme dlouhodobě jedním z jejich stabilních partnerů a odběratelů licencí pro řešení, která dodáváme zákazníkům. Jak jsem mluvil o našem mezinárodním působení, nesmírně nám vyhovuje, že TD SYNNEX není žádná lokální „no-name“ firma. Je to silná nadnárodní společnost s globálním zázemím. To pro naše koncové zákazníky a investory představuje obrovskou jistotu, stabilitu a solidnost.
Co si přečíst i toto?
Témata, která v posledních měsících rezonují světem IT bezpečnosti, se točí kolem umělé inteligence, ale ještě zásadnější roli v Evropě začíná hrát fenomén datové suverenity. Podle Lenky Mlnaříkové, která zastává v TD SYNNEX pozici Business Development Director Security Solutions Nordics and East Europe, se v tomto ohledu evropský trh výrazně liší podle mentality jednotlivých národů.
Málokterý distributor vám ukáže techniku naživo a mluví o ní s takovým zápalem, že zapomenete na tabulky. V divizi Maverick, která pod křídly TD SYNNEX zastřešuje audiovizuální techniku a videokonference, je ale freestyle a snaha dělat věci jinak základním stavebním kamenem identity celé byznys divize. Adam Kuba je nezaměnitelný originál už od pohledu.