A prvním člověkem, který nám vytane na mysli, když se řekne VMware, bezpochyby je – Vlastimil Horák. Už proto, že pamatuje časy Tech Daty, Avnetu a zanechal v nás za svých osm distributorských let výraznou vztahovou i byznysovou stopu. I proto jsme si s ním povídali možná trochu déle, než je obvyklé. O byznysovém kolečku, o Švýcarech mezi IT odborníky, o virtualizaci, o cloud strategiích, o aplikacích, ale také trochu o životě a o výzvách.

Deset let dokáže být dlouhá doba. Obzvlášť, když pracujete v IT. Vzpomínám si, jak jsme někdy v letech 2012, 2013 – minimálně tady v Česku – nedůvěřivě koukali na virtualizaci. A dnes? Je vlastně naprostým základem IT infrastruktur. Není jen ve výpočetním výkonu, ale v cloudu, v sítích, v úložištích. Kam vlastně dnes míří? Jak to vidíte vy z pozice „insidera“?

Spousta lidí nás stále vnímá zejména jako virtualizačního výrobce. Ale virtualizace je pro nás už jen jedna, základní, úroveň infrastruktury. Máme ji pořád rádi, je to gros našeho byznysu. Ale to, co nás živí, jsou multicloudy, spolupráce s veřejnými cloud providery, bezpečnost a především aplikace. Protože právě ty ve finále rozhodují, jestli je firma úspěšná. Jestli má dost zákazníků, jestli jí kvůli špatnému či pomalému řešení neodcházejí ke konkurenci. Proto maximum energie soustředíme především na nástroje a řešení potřebné pro vývoj aplikací.

Jak se přemýšlelo ve firmě tehdy? A jak se přemýšlí dnes?

Před deseti lety byla virtualizace synonymum pro něco, co se přidalo nad server, nad fyzický hardware – a poskytovalo to efektivnější využití zdrojů a větší flexibilitu. V té době to byl super přelom, jak se z fyzických boxů dostat k menší granularitě. Virtualizace se pak od čistě výpočetního výkonu přesunula k úložištím a sítím. 

Dokázal byste procentuálně vyjádřit, kolik procent obratu vám dnes klasická virtualizace tvoří?

Zhruba třetinu. Zbytek je v nových technologiích, vyšších vrstvách virtualizace, automatizaci, případně umělé inteligenci, kterou máme ve spoustě řešení zabudovanou, abychom ušetřili své zdroje.

Co je pro vás dnes takový nejtypičtější příklad toho, co řešíte? V rámci vašeho týmu, v České republice a na Slovensku?

Cloud. Veřejný i privátní, který tu stále ještě převládá. Zákazníky se snažíme přesvědčit, že je škoda nevyužívat výhod veřejného cloudu a moderních nástrojů, které Microsoft, Google, AWS a další hráči dnes nabízejí. Na druhé straně, mnoho firem si dnes uvědomilo, že do cloudu přešlo příliš zbrkle – a těm pomáháme najít rovnováhu mezi tím, co mít ve veřejném cloudu a co u sebe.

V jaké situaci jsme s cloudem?

Vidíme, že některé firmy šly do cloudu trochu bezhlavě a dnes naráží na spoustu překážek. Někdo podcenil pravidelné náklady, kdy nepočítal s neustále rostoucím objemem dat a jejich přenosy, nebo jestli neplatí za rezervovaný výkon, který se ale reálně nepoužívá. Jiní vsadili na jeden cloud, ale firma po fúzi nebo po akvizici má stejně více prostředí. Proto se hodně firem pohybuje v prostředí, kterému říkáme cloud chaos.

Jak z toho ven?

Tak samozřejmě s pomocí VMware (usmívá se). Přestaňme řešit, jestli je správný poměr mezi on-premise či veřejným cloudem 50 na 50 nebo 30 na 70. Neřešme ani to, jestli máte jednoho nebo dva velké poskytovatele cloudu. Je potřeba jít na cloud chytře. Najít pro každou aplikaci přesně to, co je vhodné. A dát jí prostor pro růst tak akorát a mít možnost reagovat na případné změny, například včetně přechodu k jinému poskytovateli cloudu nebo návratu do privátního cloudu.

Můžete dát nějaký konkrétní příklad?

Pomůžu si příkladem od jednoho z našich zákazníků. Klíčovou firemní aplikaci si vyvíjí sám a preferuje její provozování u sebe v privátním cloudu. Nicméně pro období špiček, kdy odbavuje více zákazníků, využívá také rozšíření do veřejného cloudu pro dodatečný potřebný výkon. Vedle toho také používá naše řešení pro disaster recovery a ochranu před ransomware. Jeho výhodou je, že celé záložní prostředí je nachystáno ve veřejném cloudu, ale spí, a zákazník za něj tedy neplatí do doby, než by bylo potřeba v případě nějaké mimořádné události. Vše je spravováno stejnými nástroji, v rámci stejné bezpečnostní politiky a stačí mu na to „jedny“ ruce a znalosti.

Které produkty a řešení jsou pro vás z pohledu dnešního byznysu klíčové?

Určitě je to multicloudová platforma VMware Cloud Foundation, která umožňuje, abyste stejné prostředí, které máte u sebe „doma“ v datovém centru, mohli provozovat v jakémkoli cloudu. A zároveň již v sobě obsahuje nativní správu kontejnerů, opět napříč jakýmkoliv cloudem.

Co dnes při přechodu na nové technologie firmy nejvíce trápí?

Většina zákazníků trpí tím, že nemá lidi se správnými znalostmi. A pokud se podíváme na situaci na trhu, najít lidi se správnými znalostmi, právě třeba s těmi cloudovými nebo z pohledu vývoje aplikací, je docela složité. Adopci brání spíš know-how, ne dospělost samotné technologie.

Říkáte, že nejsou lidi. Musíte díky tomu trávit o to více času a energie přímo ve firmách a u zákazníků, aby vaši experti pomohli s implementací?

Často tomu tak je. Máme právě ty experty, kteří na trhu chybějí. Jsou to lidé, kteří jsou „nasazení“ u zákazníka a pomáhají s adopcí technologií, architekturou, přenosem know-how. Také sami edukujeme, protože technický „enablement“ je důležitá součást toho, co děláme. Ale v tomto se opíráme o velkou síť partnerů či distributora, který má své lidi a technické zdroje.

Kdybyste měl vypíchnout jednu jedinou věc, proč vybrat právě vás – jaká by to byla?

Je to možná banální – ale jistota, že to funguje. Většina zákazníků by vám za těch dvacet let potvrdila, že se na VMware řešení dá spolehnout, nemá výpadky, dobře se udržuje, lidi to znají a jsou na to zvyklí. V té bláznivé době horečnatého vývoje je velká výhoda, že dokážeme garantovat stabilitu. A zároveň stavět nad tuto základní vrstvu je s námi velmi jednoduché. Když to zjednoduším, přidá se nějaká funkcionalita, pozmění licence a zákazník může využívat rovnou kontejnery či nové funkcionality. Zároveň jsme byli, jsme a chceme být nezávislí. Občas nás přirovnávají ke Švýcarsku na IT trhu. Jsme schopni se domluvit s každým partnerem. Ať už to je globální hardwarový výrobce, veřejný cloud nebo lokální hráč.

Rozumí zákazníci hodnotě „být nezávislý“?

Ano, protože tak jako se mnoho z nich obávalo vendor-locku u klasických technologií například u hardwaru, tak se nechtějí nyní zamknout ani v jednom cloudu, ale chtějí mít do budoucna možnost měnit svoji strategii. Dává to smysl z pohledu ekonomiky i bezpečnosti.

Image

Nemůžeme, zvlášť v letošním roce, nezmínit oblast umělé inteligence. Jak jste na tom v oblasti AI a machine learning?

Tento příběh má vlastně tři roviny. Ta první je zákaznická. Všichni víme, ze lidí je v oblasti IT stále obrovský nedostatek. A cokoli dokážeme zrychlit či zautomatizovat, uvolňuje kapacity pro samotný vývoj. V tom je dnes klíč k úspěchu firem. Musejí vyvíjet rychle, bezpečně a pohodlně. Dostávat aplikace do provozu dřív a líp než konkurence.

Druhá je v tom, že musíme AI využívat pro náročné úlohy. Není v lidských silách dělat prediktivní zásahy nebo doporučení z pohledu infrastruktury. Nedokážeme vyhodnotit všechny hrozby, které přicházejí. Tady nám musejí pomoci vzorce, které určí, co už je útok a co nějaké nestandardní chování.

A pak je tu třetí, kdy se my sami samozřejmě snažíme využívat možností umělé inteligence pro naši vlastní potřebu, abychom si naši práci zjednodušili, byli efektivnější ve vývoji či podpoře produktů.

Kolik lidí vůbec tvoří tuzemský tým pro VMware?

S oblibou říkám, že je malý, ale hezký. Je nás 24 na Českou republiku a Slovensko, což je za mě ideální velikost. Máme zastoupeny všechny funkce – obchodníky, presales specialisty, marketing i lidi, kteří se starají o partnerskou spolupráci, nebo právě ty architekty a implementační inženýry, kteří mohou sedět u zákazníků. Máme produktové specialisty. Díky tomu nemusíme tak často hledat pomoc od expertů zvenčí či z regionu a většinu věcí skutečně vyřešíme lokálně.

Když se vrátíme o dva a půl roku zpátky: co byl pro vás hlavní impulz odejít z Tech Daty do VMware?

Částečně mě lákalo vrátit se na stranu výrobce. Protože jsem ještě před Tech Datou či Avnetem dělal v Sun Microsystems. Trochu jsem tím uzavřel kruh, protože jsem se v historii pohyboval u obchodního partnera, u výrobce i u distributora. Především jsem však poslední rok a půl v Tech Datě měl na starost spolu s ostatními značkami právě i VMware a strategie firmy mě nadchla. Stejně jako lidé, kteří tam dělali, ať už lokálně nebo v regionu. Proto, když se objevila příležitost, rozhodl jsem se ji využít.

Našel jste, co jste hledal?

Co se týče úrovně firmy nebo její kultury, tak ze sta procent. VMware je skvělá firma. Na práci u distributora ale vzpomínám velmi rád. A obecně platí, že nemám moc rád, pokud někdo porovnává, jestli je lepší být u partnera nebo u distributora nebo u výrobce. Všechno má své nepopiratelné výhody a všude jsou to mimořádné zkušenosti.

Jak se vlastně dnes ze své pozice díváte na distributora a jeho roli v celém procesu?

Snad jsem to ještě schopen zhodnotit docela objektivně, protože to mám v čerstvé paměti. Každý partner nebo výrobce čeká, že distributor dobře dělá nabídky, procesuje v pořádku a včas objednávky. Možná i tím, že jsem u distributora pracoval, dokážu navíc ocenit třeba roli lidí z kreditního týmu, kteří dokážou financovat velké „dealy“ nebo vyjít vstříc se splatností. Očekává se, že distributor poradí s produkty nebo licenční politikou. Ale to je stále jen základ.

A co je nad tímto základem?

Čekám, že distributor bude pomáhat rozvíjet a budovat partnerskou síť. Nejenom, že bude více partnerů, ale že budou lepší a budou mít více kompetencí. Protože právě rozvoj kompetencí může vést k efektivnějšímu využívání zdrojů u koncového zákazníka. Očekávám flexibilitu, dobře nastavené a pružné systémy schopné obsloužit drobné i velké transakce, vyřešit obnovitelný byznys z pohledu předplatného a spotřebu, která jde ruku v ruce s as-a-service modelem. My na distributory hodně sázíme, v České republice i na Slovensku děláme všechno přes distributory, proto potřebujeme podporu marketingu. A ten musí umět být efektivní – plyne z toho viditelnost pro značku, generování nových příležitostí, leadů, vzdělávání partnerů.

Co vám vůbec daly partnerské, distributorské a vendorské pohledy? Tím, že načínáte „druhé kolo“, musí být hrozně obohacující to, že jste už věci zažil a dokážete se na ně podívat pokaždé z jiného úhlu…

Rozhodně. Největší přínos je v tom, že dokážu mít pochopení pro tu druhou stranu, protože vím, v čem to má složité. To ale neznamená, že jsem shovívavější. Naopak vím, co jde a co nejde a že je to často jen o ochotě věci řešit a vyřešit. Osobně bych doporučil každému projít si celý prodejní řetězec. I když to není celých 360°, ale spíš 270°. K celému kruhu mi chybí ještě role toho zákazníka, která je vlastně ta nejdůležitější. Ta je jediným měřítkem, jestli to celé děláme smysluplně.

Poslední otázka, kdo je vaším typickým koncovým zákazníkem?

Díky úrovni našich technologií pracujeme spíš pro střední a větší firmy. Často pro státní organizace, ministerstva, finanční a telekomunikační lídry nebo výrobní firmy. Mezi naše zákazníky patří ale i retailové řetězce nebo firmy zabývající se sportovními sázkami. Právě ti potřebují v počtu uživatelů či občanů mít co nejdokonalejší aplikace, bezpečnost, výkon i flexibilitu.